Specifika dětské výživy

Článek se zabývá specifiky výživy dětí zejména v kontrastu s výsledky posledních průzkumů, jak se děti skutečně stravují, a přináší náměty a doporučení, jak tento stav zlepšit. V závěru článku naleznete desatero základních pravidel dětské životosprávy.
Jak je možné, že se děti stravují tak špatně, když v supermarketech najdeme obrovský výběr potravin, včetně těch zdravých? Jak a co zlepšit, jaké, třeba i nepatrné změny uplatnit, abychom zajistili zdravou, pestrou a plnohodnotnou stravu našim dětem?

Požadavky dětí na stravu jsou v porovnání s dospělými jiné. Dítě si stravu neurčuje samo, musíme mu ji nabízet. Proto starost o přísun potravin a hlavně zodpovědnost za jejich kvalitu přebíráme my, dospělí, a v prvé řadě rodiče. Je třeba si uvědomit, že dítě považuje své rodiče za vzor a bere si z nich příklad už od nejmladšího věku, kdy je ještě nedovede vědomě hodnotit, Brzy je začne napodobovat a přejímat jejich gesta, způsob řeči, postoje, zvyky, názory i stravovací zvyklosti. V dětském věku se tvoří obliba ve výběru různých potravin a pokrmů. To má vliv na další způsob stravování, zejména v dospělosti. Právě z tohoto důvodu by měla být vhodně zvolena sestava pokrmů i dodržování pravidelnosti v jídle a měla by být věnována dostatečná pozornost přípravě pokrmů, aby byly chutné, vzhledné a zajímavé. V období růstu a dospívání je optimální přívod nutričních látek velmi významný, protože ovlivňuje nejen vlastní fyzický, ale i psychický vývoj dítěte. Nejrychlejšími růstovými obdobími jsou první rok života a puberta.

Příčiny neutěšitelného stavu výživy u dnešních dětí jsou v zásadě dvě: nepravidelný příjem potravy a její špatný výběr. Nepravidelný příjem stravy je odrazem dnešní uspěchané doby, kdy se často i rodiče stravují velice chaoticky. Vše začíná již ráno, kdy jen málokterá rodina je schopna vést dítě k pravidelné snídani. Vše by se dalo napravit, kdyby si dítě doneslo do školy svačinu a najedlo se o velké přestávce. Ovšem, jak vyplynulo z průzkumu, 13 % dětí (zejména těch starších) nemá svačinu z domova, ale kupuje si ji cestou do školy, ve školním automatu či bufetu, 22 % dětí nesvačí, nebo jen někdy. Rodiče z časových důvodů raději dají dítěti peníze, ať si svačinu koupí samo. A pokud dáme dítěti při výběru potravin volnou ruku, sáhne po sladkostech, laskominách atd. Z těchto důvodů v dětských jídelníčcích chybějí mléčné výrobky, zelenina, ovoce, maso, ryby, luštěniny, celozrnné pečivo a další základní potraviny. Navíc děti někdy i odmítají připravené svačiny do školy nosit. Nikdo nepodléhá reklamě tak jako ony, za moderní svačinu děti považují čokoládové tyčinky, sušenky, oplatky apod., které zapíjejí silně slazenými kolovými limonádami (20 % dětí z našeho průzkumu uvedlo jako nejoblíbenější nápoj Coca-colu). Tyto výrobky jsou pro děti nejen nevhodné, ale přímo zdraví škodlivé. Dítě svačící chleba se sýrem je v mnohém kolektivu outsider.

Jak tedy připravovat dítěti chutnou, zdravou a vyváženou stravu?

Děti se v nabídce stravy orientují chutí a zrakovými vjemy. Potřebují přirozenou pestrou a chutnou stravu, která není dráždivá, nadměrně slaná, ani tučná. Mají své individuální potřeby a množství jídla, které jsou ochotny sníst, není vždy shodné s tradičními českými představami plných stolů a naducaných tvářiček. Nenuťme děti do jídla, vytváříme u nich pocit nechutenství, nebo naopak v pozdějším věku problémy s nadváhou. Při přípravě dětských jídel je vhodné používat k dochucení vonné nedráždivé koření nahrazující sůl (vysoký přísun sodíku ze soli se může podílet na rozvoji vysokého krevního tlaku). Nezapomeňme, že na životosprávu dětí má vliv nejen skladba stravy, ale také stravovací návyky celé rodiny. Je vhodné, aby celá rodina jedla totéž. Už i proto, aby se u dítěte neobjevila např. vybíravost v jídle apod. K dobrým návykům patří také kultura stolování a příjemná klidná atmosféra u stolu.

Z energetického hlediska je nutno volit dávky pokrmů tak, aby odpovídaly dané věkové kategorii. Je nutné rozlišovat, jak je dítě aktivní, zda je to tzv. "šídlo" nebo "pecivál", a tomu přizpůsobit přísun energie, aby se neporušila rovnováha mezi příjmem a výdejem energie. Zelenina a ovoce by měly být podávány 3 - 5 x denně, pokud se týká masa, pak ze 14 hlavních jídel v týdnu by měly být 4 - 6 x pokrmy bezmasé, 2 - 3 x pokrmy s poloviční dávkou masa a zbytek (5 - 8 x) střídavě pokrmy s masem (drůbeží, králičí, jehněčí, ryby, hovězí maso).

Shrňme si základní pravidla správné dětské životosprávy:

I. Naučte děti snídat, nastartujete tak jejich den. Děti do jídla nenuťte, učte je snídat po malých porcích. Při snídani je třeba u dítěte uhradit nedostatek tekutin po noční pauze, který se může projevit vyšší únavou, nepozorností či bolestí hlavy.


II. Sledujte celodenní stravování svého dítěte, nestačí dát mu kvalitní jídlo pouze k večeři Dbejte na pravidelnost stravy (5 - 6 denních dávek jídla), zabráníte pocitu nekontrolovatelného hladu a nárazovému přejídání


III. Připravujte dětem do školy svačiny. Dopolední svačina někdy nahrazuje dítěti snídani a je jediným zdrojem živin během dopoledne. Svačina proto může hrát důležitou roli při koncentraci dítěte během vyučování a školních aktivit, zajistí nutný přísun živin a energie. Volte jako základ celozrnné pečivo či chleb a rostlinný tuk místo másla. V dopolední svačině by nemělo chybět ovoce či kousek zeleniny. Myslete také na odpolední svačiny svých dětí, zabraňují přejídání u večeře


IV. Důležitý je také vhodný a dostatečný výběr nápojů. Doporučený denní příjem tekutin se u dětí pohybuje od 125 do 50 ml na kilogram hmotnosti při stoupajícím věku od 2 do 16 let. Potřeba závisí na teplotě a vlhkosti vnějšího prostředí a na tělesné aktivitě dítěte. Doporučuje se pít ovocné čaje, vhodné jsou nápoje s ovocnými či zeleninovými šťávami, případně obohacené vitaminem C nebo jinými nutričními látkami, např. jodem


V. Omezte u dětí příjem potravin s vysokým obsahem živočišných tuků (tučná masa, uzeniny, máslo, sádlo, tavené sýry, konzervované potraviny apod.) - obsahují mnoho nebezpečných nasycených mastných tekutin a cholesterolu, uzeniny obsahují dusitany. V tavených sýrech je sice obsažen vápník, nicméně kvůli tavicím solím je z nich špatně využitelný. Dejte přednost rostlinný tukům - obsahují vícenenasycené mastné kyseliny, které chrání kardiovaskulární systém, a neobsahují cholesterol.


VI. Zařaďte do jídelníčku ryby, alespoň jednou v týdnu. Ryby obsahují důležité mastné kyseliny typu omega-3, jod, fluor a vitaminy A a D. Upřednostňujte vaření, dušení, pečení, méně vhodné je smažení.


VII. Dbejte na pestrost stravy a příjem dostatečného množství vlákniny. Celozrnné obilniny obsahují důležité sacharidy, vlákninu, zinek, železo, vápník, vápník a vitaminy B1 a B6. Ovoce a zelenina poskytují kromě vlákniny nezbytný vitamin C, provitamin A, draslík, vápník, hořčík a železo. Luštěniny jsou vynikajícím zdrojem vlákniny, vitaminů skupiny B, rostlinných bílkovin. Nechutnají dětem luštěniny? Není nutné připravovat pouze klasickou čočku na kyselo či hrachovou kaši, luštěniny můžeme podávat ve formě pomazánek, polévek a salátů. Děti od 7 - 10 let by měly konzumovat cca 17 - 19 g vlákniny denně, mezi 10 - 13 rokem by vlákniny ve stravě mělo být 20 - 23 g.


VIII. Nenechte děti jíst příliš mnoho sladkostí (max. tři sladkosti týdně).


IX. Nezapomeňte na pohyb; je prevencí obezity, kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a řady dalších zdravotních potíží.


X. Snažte se alespoň večeři jíst jako rodina pohromadě. Jezte v klidu, v sedě a jídlo si vychutnejte.


Na závěr jedna zajímavost. Dle agentury Reuters se rozhodla britská ministryně školství zakázat ve školních jídelnách jídla s vysokým obsahem tuků, cukrů a soli a také automaty s čokoládami, chipsy a přeslazenými kolovými limonádami. Kéž by se k takovémuto kroku přistoupilo i u nás; přispělo by to možná k poklesu obezity u dětí. Přitom je známo, že asi 80 % obézních dětí zůstává obézními i v dospělosti.

Zdroj: http://www.jidelny.cz/show.asp?id=331

www.mojerama.cz

 Marie Lišková, nutriční terapeutka, Thomayerova nemocnice Praha

31.01.2007 20:31:47
Evka
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one